Obec Kytlice

Rekreační obec se sklářskou tradicí, ležící na horním toku říčky Kamenice, vznikla spojením tří starších obcí. Její území bylo původně říčkou rozděleno na dvě části, z nichž severní náležela k panství českokamenickému a jižní ke sloupskému.

Dolní Falknov vznikl na českokamenickém břehu, kde původně stála jen panská lesovna. V roce 1668 zde Hans Grohmann vystavěl hospodu, kolem níž později vyrostly další domky. Hospoda se pak stala i sídlem rychtáře a v její držbě se vystřídalo několik majitelů. Před rokem 1843 již patřila rodu Zippeových, který zde setrval až do roku 1945 a z něhož pocházel vynikající český mineralog a geolog František Xaver Maxmilián Zippe. Hospoda byla v provozu i po roce 1945, ale zanedbáním údržby v následujících letech zchátrala a roku 1963 byla zbourána. Zároveň s ní zmizela i Zippeho pamětní deska, která byla na domě umístěna 18. ledna 1891 u příležitosti jubilea slavného rodáka. Teprve v polovině 90. let 20. století byl nedaleko odhalen nový Zippeův pomník.

Na druhém břehu řeky stál Falknov, který byl údajně založen někdy po roce 1471 na místě starší vsi Neuhausen, zaniklé v husitské době. Již v roce 1443 je zde zmiňována skelná huť, ale bezpečně je existence Falknova doložena až v 16. století. V té době byla ves kolonizována skláři ze saska a roku 1530 zde zřídil sklárnu skelmistr Pavel Schürer z Aschberku. Jeho rod se v Čechách velmi rozrostl a jedna z rodových větví, k níž patřili i falknovští Schürerové, byla roku 1592 povýšena císařem Rudolfem II. do šlechtického stavu s predikátem "z Waldheimu". Ke sklářské huti náležely značné pozemky, na nichž byl založen huťmistrův statek s obilním mlýnem, pila a pivovar. Dříví pro provoz hutě bylo získáváno z okolních lesů, kterých však postupně ubývalo a rostoucí cena dřeva vedla ke snižování výroby. V roce 1731 proto Leopold Valentin Schürer huť prodal a jejími novými majiteli se stali Kittelové. Ani jim se ale nepodařilo zajistit pro sklárnu dostatek dřeva a proto Jan Josef Kittel v roce 1750 provoz hutě zastavil. Rozsáhlé pozemky, patřící ke statku hutě, pronajal Kittel lidem na stavbu nových domků. V roce 1758 tak vznikla prakticky uprostřed starého Falknova nová ves, pojmenovaná podle původního majitele pozemků Kittelwitz a později nazývaná Kittlitz (Kytlice). Jejím základem se stalo asi dvacet starších falknovských domů, postavených na pozemcích huťmistrovského statku. Nové zástavbě Kytlic, rozšiřující se odtud k jihu, se říkalo Nová Ves (Neudorf) a toto jméno se často užívalo i pro celé Kytlice. Podstatná část nové obce vznikla také podél cesty, kterou chodívali před rokem 1782 obyvatelé do kostela v Horním Prysku, a které se podle pohřebních průvodů říkalo také Umrlčí cesta (Leichenweg).